I panelák může mít zelenou střechu

# inspirace, městské zahradničení, panelák, zelená střecha

Vloženo11. 11. 2021

Text Správce systému

Zelené střechy už nejsou v českých městech novinkou, přesto se stále jedná spíše o ojedinělou záležitost. Pomáhají ochlazovat své okolí a brzdí odtok dešťové vody, čímž zmírňují přetížení kanalizační sítě. Některé z nich také poskytují příjemný pobytový prostor. Je možné je vytvořit nejen na novostavbách, ale i řadě starších budov. Jednou z nich je i panelák v Plzni na Slovanech. Podrobnosti nám pověděl předseda místního SVJ Petr Linhart.


Adresa: ulice Krejčíkova, Plzeň (mapa)
Rozloha: cca 1 200 m²


Kdo přišel s nápadem vytvořit na vašem paneláku zelenou střechu a jak probíhala její realizace?
Už nevím, jak je to dlouho, pět nebo šest let zpátky. Vymysleli jsme to já a můj kolega z výboru SVJ, protože jsme střechu potřebovali zrekonstruovat a chtěli jsme, aby to mělo i nějakou přidanou hodnotu. Střecha byla úplně původně pochozí, ale pak se po ní kvůli špatnému zateplení chodit nedalo, nebo jenom s omezením. Tak jsme ji chtěli vrátit funkčně do stavu, jak to původně asi stavitelé zamýšleli. A přidat k tomu něco navíc, trávník, záhonky nebo nějaký prostor, kde se dá sedět a jenom tak být.

To byla ta idea. A jaká byla cesta od nápadu k realizaci?
Byla to poměrně dlouhá cesta. Rok trvalo, než to uzrálo v nás, rok než to schválilo SVJ. Pak rok příprava a realizace trvala taky rok. Rozdělili jsme ji do dvou fází. V první fázi se odstranilo souvrství staré střechy a vybudovala tepelná izolace a hydroizolace. A když to fungovalo, nikam nezatékalo a nic se nedělo, tak se na to teprve navezly vrstvy substrátu a kačírku, do kterých se potom sázely rostliny.

Pokud by se někdo od vás inspiroval a pustil se do podobného projektu, určitě by ho zajímalo, jestli bylo náročné přesvědčit ostatní obyvatele?
Už jsme za sebou měli v domě několik akcí, od zateplení po rekonstrukci výměníkové stanice, se kterou jsou lidé spokojení. Takže nám věřili a přesvědčit je nebyl až takový problém. Jasně že k tomu měli spoustu připomínek. Chtěli například, aby se na střeše pořád dalo sušit prádlo, nebo střechu zvukově odizolovat. Ale to jsme se domluvili. Největší problém byl ve špatné dokumentaci. Ten dům je relativně starý, je to jeden z prvních paneláků v ČR. Neexistují záznamy. Nevěděli jsme třeba, který druh stropních panelů je zde použitý. Nevěděli jsme, jaká jsou pod tím souvrství, museli jsme udělat sondu. A i to, co jsme v plánech našli, neodpovídalo skutečnosti. Měl tady být lehčený beton, byl tady konstrukční. Měla tu být škvára, našli jsme lupek. Prostě hodně věcí se zjistilo, až když se do střechy koplo. Takže kdyby to někoho inspirovalo, doporučoval bych dát 90 % úsilí do přípravy a ověření stavu. U plánování a vlastní realizace jde hlavně o to, jestli bude pršet nebo ne.

Už jste částečně zodpověděl otázku, kterou jsem vám chtěla položit – co byste příště udělali jinak. Chtěl byste ještě něco doplnit?
Asi bychom se víc věnovali té sondáži, udělali bychom ji na více místech. My jsme pochopitelně dělali sondu do původního souvrství, ale při realizaci jsme zjistili, že to bylo na tolika místech jinak, že bychom příště rozhodně udělali sond víc. Prostě bychom ještě zkvalitnili projektovou přípravu. Takhle jsme až za pochodu objevovali další a další věci.

A jak jste řešili financování nové střechy?
Vzali jsme si úvěr. Realizace se oproti plánu prodražila, protože jsme našli místo lehčeného betonu konstrukční, to znamená o 100 tun materiálu víc, než jsme čekali. Trn z paty nám vytrhlo statutární město Plzeň. Dostali jsme dotaci 600 tisíc korun. Já jsem obecně proti dotacím, ale myslím si, že tohle je zrovna projekt, který si to zaslouží. Je to podle mě první zelená střecha na paneláku v Plzni. A myslím si, že ani v České republice nic takového není, nebo alespoň já jsem nic podobného nenašel, když jsem po tom pátral. Takže zrovna tohle si myslím, že není úplně plácnutí do vody.

Chcete prozradit finální cenu?
To je strašně složité. Já se tomu vyhýbám jako čert kříži. Každý se mě ptá, kolik stál metr, ale to se nedá tak říct, protože my jsme museli spoustu materiálu odtěžit. Když budete budovat na novém baráku zelenou střechu, tak se dostanete na 500–1 000 Kč za m², podle toho, jestli chcete mít zavlažovaný trávník nebo truhlíky. Ale my jsme museli v podstatě zbourat celou starou skladbu, což je 400 tun materiálu. Nepředstavitelný objem, který se musel odvozit z osmého patra pryč. Takže největší část financí nespolkla střecha. Ta stála řádově 500–1 000 korun za m² podle toho, jestli tu je trávník, dlažba a podobně. Dražší bylo to, co se muselo udělat předtím. To znamená odtěžit staré vrstvy – dostali jsme se až na stropní panel bytů, co jsou pod námi. Pak parozábrany, tepelná izolace, hydroizolace a teprve na to se začalo dělat něco, co bude vidět. Takže celkově to stálo asi 8 milionů. Ale není to cena za zelenou střechu. Je to cena za totální rekonstrukci. Vlastně jsme vybudovali úplně novou střechu.

Pamatujete si rozlohu střechy?
Asi 1200 metrů čtverečních. Ale část z toho tvoří sloupy, střechy od výtahových šachet a další prvky, které už byly zrekonstruované dříve. Takže plocha celého toho domu je sice asi 1200 m2, ale řekněme, že jen dvě třetiny z toho jsou nějakým způsobem zelené.

Už jste trošku narazil na téma využívání střechy, obyvatelé měli na začátku různé požadavky. Projednávali jste je se všemi obyvateli?
Jasně, měli jsme na to projekt. Postupně uzrával a původní rozvrh „zeleného“ se až tak úplně nedodržel. Kvůli požárníkům jsme museli přidávat více kačírku. Takže jsme projekt upravovali za pochodu i během realizace.

A snažili jste se tam tedy zapracovat požadavky jako sušení prádla…
Pískoviště pro děti, sušení prádla, lavičky, abychom tu mohli posedět. A já, militantní nekuřák, jsem tu zřídil kuřácké koutky, aby bylo místo ke kouření jasně určené a nekouřilo se všude.

Teď tedy máte za sebou jednu a kousek sezóny? [pozn. rozhovor probíhal v polovině září]
Letos je střecha první sezónu funkční plně, loni tady teprve rostla tráva. Ale to, že střecha tepelně izoluje, poznali lidi okamžitě po její realizaci. Ze začátku jsme měli nějaké problémy – když se střecha otevřela, lidi si tady párkrát udělali v noci party. To je špatně, protože to pochopitelně je slyšet až dolů. Někdo sem chodil venčit velkého psa a zůstávaly tu po něm exkrementy. Kdyby to byla třeba čivava, tak je to asi jedno. Musím ale říct, že už si to celkem sedlo a teď si nikdo nestěžuje. Hlavně z těch sedmých pater jsou rádi, že nemají nad hlavou rozpálenou střechu.

Využívají obyvatelé domu střechu každodenně? Nebo spíše nárazově?
Každý den tady na někoho narazíte. Teď se tu opaluje paní. Včera, když jsme natáčeli reportáž pro rozhlas, seděly tu dvě holky. Myslím, že už si to sedlo a že to funguje jak má. Alespoň doufám.

Pěstujete tady i něco jedlého?
To se pojďte podívat. Tady jsou jahody, tam mají lidi zasazená rajčata.

Takže je to takové živelné. Kdo chce, dá si sem truhlík?
Kdybych to moc organizoval, tak to bude: „Ten má větší truhlík!“. Ať si sem dá každý, co chce. Zatím je to ve volné fázi.

Zatím asi není tolik zájemců, že by se sem nevešli?
Přesně.

A vy osobně něco pěstujete?
Já jsem taky něco zkoušel. Mám tu truhlíky, kde byla máta, abych mohl dělat mojito. A syn tam měl mrkev, ředkvičky a podobné věci. Já mám ale dům na Šumavě, tak mám co dělat tam, než abych pěstoval tady. Ale abych inspiroval ostatní, tak jsem to zkusil. Uvidíme, uvidíme, ono se to časem rozjede.

Kdo se stará o údržbu a sekání trávy?
Buď já a nebo soused, který je taky členem výboru. Sekáme sekačkou nebo křoviňákem, často k tomu vezmeme děti, ty to celkem baví. Jinak se na údržbě podílí, kdo chce. Tam ty pásy třeba plela sousedka. A když to nikdo plít nebude, tak to holt zaroste, no a co. Trávník občas posekáme. Já to určitě plít nebudu a tu funkci, kterou to má mít, to bude plnit i tak.

A jaké máte plány do budoucna. Chystáte ještě nějaké úpravy?
Ne, to zásadní už máme hotové, neplánujeme žádnou další akci. Už jen nějaké drobnosti, pochopitelně je tady vždycky co dělat. Budeme poslušně splácet a užívat si sluníčka.

Chtěl byste ještě něco dodat?
Důležitá věc – teď když rostou ceny nemovitostí, zelená střecha zásadním způsobem zhodnotila místní byty. To jsem myslím udělal špatně☺ Kdybych si tady teď chtěl koupit byt, tak už na něj nejspíš nebudu mít.

Poznámka: Vybudování zelené střechy je možné pouze na některých budovách. Tento záměr je samozřejmě nutné konzultovat s odborníky. Více o tématu se můžete dozvědět např. v tomto rozhovoru.


Tento projekt byl podpořen z Grantového programu Plzeňského Prazdroje. Odborným garantem tohoto programu je Nadace rozvoje občanské společnosti. Děkujeme!