V Zahradě 2.0 pěstují zeleninu pro sebe i pro lidi bez domova

# Food not Bombs, inspirace, městské zahradničení

Vloženo10. 11. 2021

Text Správce systému

Na okolních pozemcích postupně rostou nové bytové domy, Zahrada 2.0 však stále zůstává zelenou oázou na břehu Radbuzy. O její minulosti, současnosti i budoucnosti jsme si povídali s jejím zakladatelem Ondřejem Brzickým. Článek vznikl díky podpoře z grantového programu Plzeňského Prazdroje.


Adresa: pravý břeh řeky Radbuzy, mezi Papírnou a Mikulášských hřbitovem, Plzeň (mapa)
Rozloha: 780 m²
Facebooková stránka: www.facebook.com/zahrada2.0/


Jak vznikl nápad zahradu založit?
Je to výsledek takové postupné geneze mé osobnosti. Chtěl jsem mít svůj prostor, kde bych mohl něco pěstovat.

Ve kterém roce Zahrada 2.0 vznikla?
Od roku 2015 byla v Depu, v roce 2017 jsem se přesunul sem.

Jak jste se k pozemku, který využíváte, dostali?
Pátral jsem, oslovoval majitele pozemků okolo řek a našel jsem tento.

Chtěl jsi už od začátku přizvat i další zahradníky nebo tenhle nápad přišel až později?
Už od začátku jsem chtěl přizvat i další lidi. Původně jsem měl komunitní zahradu v Depu. Tak jsem v tomhle chtěl se svými přáteli a známými pokračovat.

Jak teď fungujete? Jste nějak formálně organizovaní?
Je to vyloženě neformální, jsme sdružení asi 20 přátel. Hodně lidi je z iniciativy Food not Bombs nebo ze spolku Ulice, který se věnuje sociální oblasti. Pěstujeme pro sebe, z části výpěstků vaří Food not Bombs pro lidi bez domova a potřebné. Ale zahrada je hlavně místo pro setkávání, nejdeme po výnosu nebo po nějakých specialitách.

Jak často se na zahradě scházíte?
To je zajímavá otázka. V době korony jsme se scházeli hodně pravidelně, každý den. Protože nikde jinde se setkávat nedalo. Jakmile se opatření uvolnila, pravidelné setkávání ustalo. Všichni se rozlétli do světa, za svými činnostmi, které předtím nemohli dělat. Takže druhá polovina roku byla méně intenzivní.

Ty jsi tedy hlavní „tahoun“ zahrady. Máte nějak rozdělené, kdo má co na starosti nebo kdo o čem rozhoduje?
Ne, není to nijak organizované. Na pozemku máme asi 15 záhonů, kdo chce, udělá si svůj záhonek, kdo nechce, je na společných. A je to vyloženě bez ladu a skladu. Každý si chodí, kdy chce, dělá, co chce.

Platí to i u společných záhonů? Kdo má pocit, že je potřeba něco udělat, tak to udělá?
Je to tak. Začátek sezóny je vždycky intenzivní. Příprava, sázení… S příchodem léta to upadá. Lidé mají další zájmy, případně se věnují dětem a podobně. A na podzim, kdy je nejvíce úrody, už jsem byl vždycky na zahradě víceméně sám. Pak jsem lidem úrodu rozvážel.

Pozemek máš tedy pronajatý ty a ostatní ti na pronájem přispívají?
Ano, mám ho pronajatý jako fyzická osoba. A zahradníci platí podle toho, jak mají velký záhon, jak moc se chtějí podílet, podle výnosu. Od tisícovky do tří tisíc za rok. Není to úplně dané strukturálně, od metru. Někdo to bere vyloženě jako podporu fungování zahrady.

Jsou tedy i lidé, kteří nechtějí pěstovat, ale chtějí na zahradě trávit volný čas, takže taky přispějí?
Ano, je jich zhruba polovina. Ale tají to, takže říkají, že chtějí pěstovat.

Vraťme se ještě k vašemu pozemku. Jak to tady vypadalo, když jste přišli?
Zahrada se asi dvacet let nevyužívala a od povodní v roce 2002 tady byla půlmetrová vrstva náplav. Z celého nábřeží tenkrát všechno shrnuli sem. Takže jsme to napřed museli celé stáhnout, aby se objevila aspoň trošku úrodná půda. I teď tu pořád nacházíme cihly, střepy a podobně. Pak jsme postupně jeden záhon po druhém začali kultivovat. Stromy byly téměř mrtvé, porostlé břečťanem.

Jak se staráte o půdu na záhonech teď? Vylepšujete ji nějak?
Máme koňský hnůj, děláme kompost. Ale zatím na podzim nikdy nebyla moc síla ho zarýt a na jaře je to blbé. Tak zatím čeká, až se toho někdo chopí.

Ale zelenina vám roste dobře?
Kupodivu ano.

Jak řešíte zalévání?
Máme čerpadlo a dvě tisícilitrové nádrže. Ale nosíme vodu v kbelíkách z řeky. Protože načerpání vody do nádrží trvá čtyři hodiny a můžeme čerpat jenom v noci. Hadice totiž jde přes chodník a přes den by přes ni nemohli jezdit skejťáci, lidi na koloběžkách. Takže to je noční šichta a moc to nevyužíváme. Ale letos a loni dost pršelo, takže to bylo v pohodě.

Řešíte nějaké problémy spojené se zahradou? Je něco, co bys příště udělal jinak?
Určitě. Jako první bych pozemek pořádně oplotil. Udělal bych opravdu pořádný bytelný plot, aby se pak dalo stavět na tom, že ho někdo překonal násilím. Měli jsme tu totiž hodně krádeží. Co šlo, to nám ukradli. Dvakrát. Ale letos tu byl hodně provoz – bydlí tu dočasně dva kamarádi, vedle se staví.Takže krádeže ustaly.

Dříve jste ale ani nezamykali branku, pokud si dobře pamatuju?
Nene, ta byla otevřená. Ale všechno bylo zamčené v buňkách a i tak tam někdo vlezl. Nebylo to jen o plotu.

Jaké máš další zahradnické plány?
Dříve jsem měl projekt Med In Depo, choval jsem včely na střeše v Depu. Rád bych na to navázal, ale tady včely mít nemůžu, tak bych se chtěl posunout jinam. Příští rok budeme mít s kamarády 50 včelstev, za tři roky bychom jich chtěli mít tak 300. A na to potřebuju trošku víc prostoru a taky více času.

Uvažuješ tedy o tom, že bys zahradu úplně opustil?
Rád bych tu měl záhonek, ale hlavní starost o zahradu bych chtěl přenechat někomu jinému. Měl jsem ji hlavně kvůli venčení psa, ale ten už potřebuje delší procházky. Bydlím totiž 200 metrů odsud, takže sem dojdeme a Filip pak jen leží za plotem a kouká. Tímto dávám výzvu, že pokud by se chtěl někdo o zahradu starat, může se mi ozvat. Je nějakým způsobem zajetá a vybavená.

Nabízíš tedy, že hlavní starost o zahradu a nájem si může někdo vzít na sebe, přizpůsobit si ji k obrazu svému… Někteří stávající zahradníci by ale přepokládám chtěli zůstat?
Určitě. Deset, patnáct lidí by chtělo pokračovat. A pokud by se to první rok osvědčilo, nemám problém na něj nájem přepsat. Paní majitelka nechtěla, aby byl psaný na nějakou firmu nebo spolek. Chtěla konkrétního člověka, se kterým bude dobrá domluva.

A kdyby se našel někdo, kdo by si chtěl udělat bydlení v přírodě uprostřed města, třeba na rok, tak se taky můžeme domluvit. Je tu kontejner, který by se dal upravit na bydlení, přípojka elektřiny. Záchod a koupelna je v Papírně, kousek odsud.

Kdyby se někdo chtěl pustit do něčeho podobného, najít si pozemek, založit zahradu. Chtěl bys jim něco vzkázat?
Jen do toho! Člověk může začít od balkónu, pak mu to je malé, přesune se zase jinam. Tak jako já.


Tento projekt byl podpořen z Grantového programu Plzeňského Prazdroje. Odborným garantem tohoto programu je Nadace rozvoje občanské společnosti